Hra Čekání na Godota je nejdůležitějším dílem absurdního dramatu. Obsahuje nesmyslné dialogy, hry se slovy, slovní fotbal atd.
Hlavním rysem je bezúčelnost chování hlavních protagonistů (kontrola bot, klobouků) a minimalistická scéna.
Hlavní hrdinové jsou dva tuláci Estragon a Vladimír se sejdou na mýtině, kde čekají na Godota, který pro ně má důležitou zprávu. Nevědí ani zda mají čekat zde, v jakou hodinu apod. Dlouhou chvíli si krátí povídáním o hloupostech, přením se o to, zda-li ještě půjdou dále spolu, i nahlížením do bot a klobouků a jinými nesmyslnými činnostmi. V jejich stereotypním chování, za nímž můžeme vidět klidně mnohé další dny, jenž pobíhaly stejně, je vyruší příchod bohatého Pozza a jeho otroka Luckyho.
Řekl bych, že hlavním záměrem autora bylo najít hranice toho co můžeme nazývat moderním divadlem.