Karel Čapek – životopis
Karel Čapek (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938), byl český novinář, spisovatel a autor divadelních her. Mezi jeho nejznámější díla patří Matka, Krakatit a Bílá nemoc.
1890
Narozen 9. 1. v Malých Svatoňovicích. Otec MuDr. Antonín Čapek
(1855-1929), matka Božena, rozená Novotná (1866-1924). Sourozenci:
Helena (1886-1961), provdaná Koželuhová, ovdověla, od roku 1930
provdaná Palivcová; Josef (1887-1945) ženatý od roku 1919.
1895-1901
V Úpici, kde rodina bydlí, navštěvuje obecnou školu a jednu třídu
měšťanské školy.
1901-1909
Středoškolská studia začíná v Hradci Králové, posléze pokračuje
v Brně, končí maturitou
v Praze.
1907
Rodina se stěhuje z Úpice do Prahy.
1909-1915
Studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, estetiku,
dějiny výtvarného umění, anglistiku, germanistiku a bohemistiku.
(V letech 1910-1911 studuje v Berlíně a v Paříži.) V listopadu 1915 je
promován na doktora filozofie.
1917
Působí jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších
u Žlutic. V říjnu nastupuje do redakce Národních listů.
1921-1938
Je členem pražské redakce Lidových novin, v letech 1921-1923
pracuje v Městském divadle na Královských Vinohradech jako
dramaturg a režisér.
1922
Poprvé představen presidentu T.G. Masarykovi.
1925
Je zvolen předsedou československé odbočky Penklubu, kterou
pomáhá založit. Stěhuje se s bratrem Josefem do nového domu na
Vinohradech.
1931
Jmenován členem mezinárodního výboru pro duševní spolupráci
Společnosti národů (stálý výbor pro literaturu a umění).
1933
Pracuje ve Výboru pro pomoc německým uprchlíkům, je
místopředsedou Penklubu.
1934
Organizuje pomocnou sociální akci Demokracie dětem.
1935
Žení se s Olgou Scheinpflugovou, počátky stavebních úprav domu
ve Strži, který novomanželé dostali od Václava Palivce do
doživotního užívání.
1937
Účastní se světového kongresu Penklubů v Paříži.
1938
Podílí se na organizaci světového kongresu Penklubů v Praze.
Opakovaně je navrhován na Nobelovu cenu za literaturu. Po
mnichovské konferenci (29. – 30.9. 1938) čelí nenávistné kampani,
bojuje s českým fašismem a prožívá nejtěžší období svého života.
Umírá 25.12. na zápal plic. Pohřeb na Vyšehradě se koná 29.12.
Dílo (knihy, divadelní hry apod.) Karla Čapka
1917 – Boží muka
1918 – Pragmatismus čili Filozofie praktického života
– Krakonošova zahrada
– Nůše pohádek
1920 – Loupežník
– Kritika slov
– RUR
1921 – Trapné povídky
– Ze života hmyzu (společně s Josefem Čapkem)
1922 – Lásky hra osudná (společně s Josefem Čapkem)
– Zářivé hlubiny a jiné prózy
– Továrna na absolutno
– Věc Makropolus
1923 – Italské listy
1924 – Krakatit
– Anglické listy
1925 – Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí
– O nejbližších věcech
1927 – Adam stvořitel
– Skandální aféra Josefa Holouška
1928 – Hovory s T.G.M. (1. díl)
1929 – Povídky z jedné kapsy
– Povídky z druhé kapsy
– Zahradníkův rok
1930 – Výlet do Špatněl
1931 – Hovory s T.G.M. (2. díl)
– Marsyas čili na okraji literatury
1932 – Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek
– Obrázky z Holandska
– Apokryfy
– O věcech obecných čili zoon politikon
1933 – Dášenka čili život štěněte
– Hordubal
1934 – Povětroň
– Obyčejný život
1935 – Hovory s T.G.M. (3. díl)
– Mlčení s T. G. Masarykem
1936 – Válka s mloky
– Cesta na sever
1937 – Bílá nemoc
– Jak se dělají noviny
– První parta
1938 – Matka
– Jak se co dělá
1939 – posmrtně – Život a dílo skladatele Foltýna (torzo románu)
Odkazy
- &btnG=Vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD+Google“>Více o Karlu Čapkovi ve světě
- Více o Karel Čapek ve Wikipedii
