Na semináři spisovatelky Evy Hauserové o tvůrčím psaní jsme měli jako cvičení vyprávět pohádku o Popelce očima vedlejší postavy. Zvolil jsem Sovu Rozárku:
Pravdivý příběh o Popelce by Sova Rozárka
Poklidně jsem ve dne spala na půdě. Občas mě rušila Popelka. Kdykoliv byl na zámku ples přišla a rozlouskla oříšek. To jsem vám neviděla jak jsem stará. Z oříšku se vyklubali šaty a střevíčky velikosti 37! Večer se umyla a oblékla a vyrazila na bělouši na zámek. Celý večer s princem tancovala. K ránu se vytratila, sundala šaty a navlékla zástěru, obličej pomazala popelem, aby zapadla do kolektivu. Při posledním plesu jakoby nešťastnou náhodou ztratila jeden střevíček. Princ, který byl velmi nešťastný a měl mnoho sloužících měl konečně hmatatelnou stopu. Nebylo nic jednoduššího než sloužící vhodně motivovat a mohla se konat svatba.
