Vajíčko je poslední povídkový soubor Ludvíka Aškenazyho napsaný v češtině.
Tematicky souvisí s vlnou próz z přelomu 50. a 60. let, jež byly inspirovány osudy Židů za II. světové války. Jedná se o soubor tragikomický povídek. Aškenazy dává přednost všednosti a obyčejnému člověku před monumentálním hrdinstvím. Jeho dílu je vlastní jemný humor i sklon k náladovosti s prvky melancholie, s humorem a parodií. Kniha obsahuje patnáct krátkých povídek a navíc také dva oddíly črt a postřehů z cest po světě s názvy Tam a zpátky a Vino e olio. V obou případech se jedná o fragmenty. Prvních 12 chronologicky řazených próz je zasazeno do Prahy v době nacistické okupace a 2. světové války a často se v nich objevují motivy příznačné pro židovský úděl té doby (odvlečení do koncentračních táborů).